Světlo

21. 03. 2016 8:42:13
Myslela jsem si, že se probouzím. Já se skutečně probouzela, ale do jiného světa! Byl mě tak příjemný, a tak dobře známý. Nacházela jsem se v jakémsi útlém a tmavém prostoru, ale ten měl východ a tam.........zářilo světlo.

Máme velikonoční týden. Čas, kdy staré odchází, aby se zrodilo nové. Snad právě proto jsou pro mě Velikonoce duchovně velice náročným obdobím. Každý rok je prožívám, dalo by se říct, bolestně. Znamenají pro mě jakousi duchovní očistu. Jsem člověk věřící. Rodiče mě vychovali v křesťanské víře. Pamatuji se, jak jsem se jako malé dítě, chodila s babičkou dívat do kostela na „boží hrob“. Ptala jsem se nechápavě, proč lidi zabili člověka? Babička mi na to řekla, že to tak muselo být, abychom byli všichni zachráněni. Ať se prý nebojím, že za tři dny se stane zázrak a Ježíšek vstane z mrtvých. Na zázrak jsem se moc těšila. Hlavně na to, že už Ježíšek nebude ležet v tom hrobě, že upečeme beránka a už bude svítit sluníčko. A bude ho hodně toho sluníčka. Bude zářit, až budeme mhouřit oči. Prostě po tmě a zimě, přijde teplo a světlo.

Světlo

Já ho jednou opravdu viděla! Bylo mě tenkrát pět roků. Jednoho únorového dne, mě babička, ostatně jako každý jiný den, zavedla do mateřské školky.Ten den jsem se nemohla dočkat, měli jsme jít s paní učitelkou sáňkovat. Milovala jsem sáňkování! Když vítr hvízdá okolo uší a kolem dokola je všechno rozmazané.Měla jsem červené oteplovačky, které mně šila maminka a rukavičky provlečené bundou, přivázané na gumičce, abych je neztratila. Čepici s velkou bambulí a boty do sněhu. Na provázku jsem si vezla sáňky. Pyšně jsem si vykračovala!

Po dopolední svačince jsme se šli všichni připravit do šatny. Oblékli jsme se za pomoci paní učitelky a vyšli ven, na školní zahradu. Každý jsme dostali od paní učitelky svůj „dopravní prostředek“, byli jsme rozděleni do skupinek, a ti co neměli na čem jezdit, byli přiřazeni do skupinky. Jezdila jsem se dvěma chlapci. Toníkem a Radkem. Zahrada byla z kopečka, takže to pěkně svištělo! Mohli jsme křičet a smát se, protože nás od ulice oddělovala hradba stromů, a my jsme nikoho nerušili.

Kopeček už byl pěkně uježděný. Klukům se moc líbily moje sáňky. Jedna jízda, druhá jízda......... Byla to paráda! Odrazit se a jedéééém! Najednou prásk! Pamatuji si poslední vteřinu – pohled na zelenohnědý kmen stromu. Potom tma, ticho a hvězdičky jako v „Jen počkej zajíci“. Vím, že jsem se tomu uvnitř sebe moc smála. Ještě na chvíli jsem procitla. To když mě nesli do sanitky. Zkusila jsem zavolat babičku, ale nešlo to. Pak mě pojmul konejšivý klid a mír. A také neuvěřitelné ticho. Kde já jsem jen to ticho slyšela? Dlouho jsem si užívala tento krásný pocit, ale potom přišlo něco, co bylo ještě lepší, moc se mi to líbilo! Nejdříve celé mé tělo opředlo příjemné teplo. Rozeznávala jsem najednou obrysy. Myslela jsem si, že se probouzím. Já se skutečně probouzela, ale do jiného světa! Byl mě tak příjemný, a tak dobře známý. Nacházela jsem se v jakémsi útlém a tmavém prostoru, ale ten měl východ a tam.........zářilo světlo. Nebylo to slunce, bylo to světlo, které mě silně přitahovalo.

V tu chvíli, když jsem se už chtěla vydat za tím zářivým zdrojem, jsem zaslechla nějaké pošklebky, posměch a najednou mě něco začalo silně píchat na těle. Vchod tmavé místnosti se uzavřel. Ocitla jsem se v absolutní tmě. Moc jsem se bála. Začala jsem plakat. Pošklebky i silné píchání po těle nepřestávalo, ba naopak. Rozeznávala jsem obrysy. Viděla jsem najednou bílou kovovou konstrukci nemocniční postele a obrys postavy. Ta postava se mi smála. Držela v ruce něco špičatého a sem tam mě bodla. Byla jsem zpět. Zpět z nebývalého výletu.

Ten kdo mě píchal do těla, byla malá holka. Moje „spolu pacientka“. Později jsem se dozvěděla, že jsem měla poraněnou spodinu lebeční, přeražený nos, otřes mozku. Pochopila jsem, že mě to teplo a světlo nechalo zatím tady, na tomto světě. Dnes už také vím, že Ježíškovi v hrobě, smutno určitě nebylo, nebyl tam totiž sám.

Od té doby mi světlo zůstalo v srdci. Kousek jsem si ho tenkrát uždíbla. Vím, že je jedno, v co člověk věří, klidně třeba v přírodu nebo v lásku nebo........prostě v cokoliv. Světlo je obsaženo totiž ve všem. Důležité ale je, v něco věřit. Jinak to světlo k sobě nepřivoláme a nepocítíme na vlastní kůži. Před několika lety se odebrali někteří mí blízcí na cestu za světlem. Já jim na cestu napsala píseň „Píseň o duši“. Najděte v srdci svém víru a mějte hezké Velikonoce.

Autor: Zuzana Zemanová | pondělí 21.3.2016 8:42 | karma článku: 17.76 | přečteno: 315x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Osobní

Tereza Ledecká

IQ tykve

Jednou v Básnících se Štěpán Šafránek zeptal pana profesora, "Jak se pozná chytrý člověk...?" Pamatujete, co mu na to odpověděl? "Chytrej člověk to nepozná nikdy, a blbci je to jedno!" Tak vám přeju, ať nikdy nedojdete poznání...

28.3.2024 v 14:15 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 |

Lucie Svobodová

Magor

Přátelé, širší rodina - každý reagoval na mé členství odlišně. Někteří na mě neustále křičeli, že jsem magor. Jiní si to pravděpodobně také mysleli, ale rozhodli se nechat si to pro sebe.

28.3.2024 v 8:59 | Karma článku: 10.58 | Přečteno: 740 | Diskuse

Vlastík Fürst

Pravopis máš hrozný, ale piš dál!

Jaké máte vzpomínky na svá školní léta? Měli jste také svého oblíbeného učitele - učitelku? Nebo jste dokonce byli platonicky zamilovaní do vaší kantorky - kantora?

27.3.2024 v 14:30 | Karma článku: 21.79 | Přečteno: 442 | Diskuse

Tereza Ledecká

Sněžkolezkyně

My Češi jsme pověstní svými nákupními výpravami do Polska, ale věřte, že na dně Lomniczky nic nekoupíte, a ještě za to draze zaplatíte

20.3.2024 v 23:29 | Karma článku: 10.91 | Přečteno: 294 |

Jiří Kačír

Recenze hry Baldur's Gate 3 a nových pravidel D&D 5E

Baldurs Gate 3 je RPG hra postavená na pravidlech Dungeons & Dragons, konkrétně na jejich nejnovější verzi 5E. Oproti verzím 3.5 a 4.0, které se používaly někdy od roku 2000 až do teď, se ve verzi 5E provedla spousta změn.

17.3.2024 v 13:41 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 68 | Diskuse
Počet článků 12 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 526

Šansonierka, textařka, skladatelka a muzikantka. Pojďte se se mnou ponořit do hlubokých vod emocí, vnitřního světa, hledat své já, svoji podstatu, své vnitřní dítě. www.zuzanazemanova.cz

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...