Čtvrtek 23. ledna 2020, svátek má Zdeněk
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 23. ledna 2020 Zdeněk

Touha

26. 07. 2016 11:10:55
Jaká síla nás neustále pohání kupředu? V každém případě musí být obrovská. Způsobuje, že chceme! Chceme žít, chceme být šťastní, chceme být milováni, chceme umět jezdit na kole.......

Jaká síla nás neustále pohání kupředu? V každém případě musí být obrovská. Způsobuje, že chceme! Chceme žít, chceme být šťastní, chceme být milováni, chceme umět jezdit na kole....... Zkrátka není nám jedno, jestli něco umíme nebo neumíme či něco máme nebo nemáme. Pokud nás tato záhadná síla opustí, je to průšvih. Její nepřítomnost nám může způsobit nemalé potíže v životě, dokonce nás může přivést až do jiné dimenze. Zajímavé je, že je to úplně stejné, když máme této síly nadbytek. Je to vlastně takový oheň v nás. „ Dobrý sluha, ale zlý pán!“

Jako šansoniérka si velice cením služeb tohoto svého sluhy. Ale na počátku mé pouti po Zemi byl spíše pánem. Cesta, která vedla až k jeho zkrocení, byla velice nebezpečná a dlouhá, ale věřte, že dnes dám za něj „ruku do ohně“!

Inkarnovali jsme se do fyzického těla, a už to samotné nám způsobuje nemalé potíže, udržet touhu, vášeň, no prostě tu sílu v nás na uzdě. Každý má rád něco jiného, někdo dobré prorostlé masíčko, jiný sladkosti, sex nebo dlouhý nekonečný spánek. Není na tom nic špatného, jsme tak prostě nestaveni, ale nesmí toho být moc. Touha v nás je ovšem nekompromisní. Žene nás a našeptává: „ Dej si ještě cigárko! Dej si ještě dortík!“ A právě v tom je ta potíž! Já například od dětství miluji sladkosti. Na nedostatek touhy, nebo chcete-li vášně, si u sebe opravdu nemohu stěžovat, a tak jsem papkala dortíčky s takovým gustem, že jsem nevypadala jako dítě, nýbrž jako barokní andělíček. Na druhou stranu, když nebudeme po ničem v životě toužit, popřeme tím život jako takový. No jo, ale jak to ukočírovat? Nevím, mně se to v posledních letech docela daří, ale trvalo to!

Je to vlastně tak trošku jako s Golemem ve filmu „Císařův pekař a pekařův císař“. Uvědomila jsem si, že mám v sobě obrovskou sílu, TOUHU, ale je třeba ji využít poněkud jinak, než na vášeň v jedení dortů. Prostě ji přesměrovat. Nejtěžší a zcela nepochopitelné je, že člověk musí přestat zběsile létat od jedné činnosti ke druhé a dostat se alespoň na chvíli do absolutního klidu, kdy je sám se sebou a hlavně nedělá vůbec nic. Třeba jen tak „civí“. Jedině tímto způsobem se mohu na chvíli spojit sama se sebou. Sama sobě si prozradit tajemství, proč tady jsem, co mě baví a jaká činnost i mě samotné udělá radost. To co jsem popsala v jediné větě, mi trvalo několik let. V naší společnosti přetrvává perverzní názor, že musíme být pořád aktivní, pořád pracovat a když nepracujeme, tak musíme aktivně trávit odpočinek. Kdo tak nečiní, je nepřítel společnosti. Je to pěkná blbost! Pokud se chceme v životě někam posunout, musíme mít šanci se zastavit, přemýšlet. Ve zběsilém tempu si uženeme akorát nějakou chorobu. V Česku jsme chorobami vyhlášeni a v mnohých držíme prvenství.

Začala jsem tedy tím, že jsem každý den jen tak civěla. Nebylo to hned, ale po čase jsem začala dostávat z nebes inspiraci. Dostávám ji ve formě písní, které slyším, tak je napíšu a zpívám. Jsou plné emocí, touhy a vášně z mého života. Dělím se o ni s vámi, protože to je prostě moje přirozenost. Předávat nebo vyvolávat v lidech emoce. Někdo vidí krásné obrazy a tak je maluje. Někdo umí vyřezávat ze dřeva, někdo vaří úžasné marmelády. Každý je něčím obdařen a stojí za to hledat! Komu se podaří objevit svůj dar, tomu se podaří zkrotit i TOUHU, protože svůj oheň vloží do pozitivního tvoření.

Určitě to neznamená, že bych zcela přestala milovat sladkosti nebo kávičku, ale svoji vášeň už využívám jinak, a tak na dortíky moc touhy nezbývá. Občas si smlsnu, ale vždy až dokončím píseň. Tak se stala moje TOUHA hodným sluhou. Fyzické a duševní prožívání se dostalo do rovnováhy. Je to příjemný pocit, o který má smysl bojovat v každém věku. Nikdy není pozdě! Věřte a určitě naleznete!

Autor: Zuzana Zemanová | úterý 26.7.2016 11:10 | karma článku: 12.22 | přečteno: 143x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Osobní

Renata Pospiechová

Paříž, Louvre, Leonardo

Velké překvapení nás s manželem čekalo pod stromečkem. Asi jsme byli fakt hodní, takže Ježíšek nám věnoval vstupenky na výstavu o Leonardovi da Vinci v Louvru v Paříži. A letenky k tomu. Tedy Ježíšek, naše děti to byly.

21.1.2020 v 22:15 | Karma článku: 17.10 | Přečteno: 314 | Diskuse

Miloš Korotvička

Ministr dopravy

Ne všichni znají vtip z dob socialismu. Hlásenie rozhlasu železničnej stanice Košice:"Kto sa chce stať povereníkom či ministrom v Prahe, něch sa prihlási u prednostu stanice." Je to zas aktuální. Jen je třeba se hlásit u Lucifera.

20.1.2020 v 22:35 | Karma článku: 16.60 | Přečteno: 532 | Diskuse

Miloš Korotvička

Jen tak povídání o Pálavě

Chtěl jsem komentovat požár ve Vejprtech. Nejde mi to. Posílám soustrast pozůstalým a uznání zachráncům. Zdá se, že to zvládla i vláda. Jistě tam bude hodně problémů k řešení. Na počest uhořelým vzpomínka na naše šťastné mládí

19.1.2020 v 22:52 | Karma článku: 6.90 | Přečteno: 128 | Diskuse

Vlastimil Fürst

Bůh není Pánem snílků

V poslední době se opět setkávám s lidmi, kteří jsou přesvědčeni o tom, že Bůh nám splní vše, čemu budeme věřit. Pokud po něčem toužím, záleží už jen na velikosti mé víry. Pokud je má víra dost silná, Bůh mi splní každý můj sen.

17.1.2020 v 19:10 | Karma článku: 16.92 | Přečteno: 260 | Diskuse

Radko Pašek

Otec s dcerou je likvidován úředníkem odboru územního plánování z Jičína

Navrhuji zásadní změnu Ústavy ČR " Žádný občan ČR není povinen řídit se zákony, vyhláškami či předpisy, jsou-li v rozporu se zdravým rozumem".

17.1.2020 v 11:57 | Karma článku: 31.19 | Přečteno: 1034 | Diskuse
Počet článků 12 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 519

Šansonierka, textařka, skladatelka a muzikantka. Pojďte se se mnou ponořit do hlubokých vod emocí, vnitřního světa, hledat své já, svoji podstatu, své vnitřní dítě. www.zuzanazemanova.cz

Najdete na iDNES.cz